7. května 2020. Přinášíme záznam vystoupení Viliama Sivka, generálního ředitele Sivek Hotels a předsedy Fóra cestovního ruchu České republiky, ze dne 23. 4. 2020.na konferenci Travelcon 2020. Travelcon pořádá Jihočeská centrála cestovního ruchu a letos se konal online.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

zkrátka všichni, kdo máte možnost být dnes se mnou na letošním Travelconu. Nějakým nedopatřením jsem v loňském roce kývl kamarádovi Mirkovi Poláškovi, kterého si velmi vážím, na svůj dnešní vstup, který jsem původně nazval „Podnikání s hroší kůží.“

Sám podnikám v cestovním ruchu přes 30 let a měl jsem připraveno vystoupení, jenž deklarovalo obrovskou zátěž a problematiku podnikatelů a poukazovalo na celou řadu šikanujících opatření, která nám společně brání v rozvoji cestovního ruchu v naši zemi.

Chtěl jsem hovořit například o tom, jak trnitou cestu musí projít podnikatel, než může realizovat svůj podnikatelský záměr, hovořit o tom, že k tomu, abyste mohli provozovat třeba malou kavárnu, potřebujete sehnat dvacet razítek od různých institucí. Chtěj jsem hovořit o mnohdy šikanujících kontrolách státních úředníků v počtu 20–30 kontrol ročně, o obrovské byrokracii a soustavném vyplňování tabulek a různých statistických hlášení, v nichž jen vysvětlivky mnohdy zaberou více než 60 stran.

Chtěl jsem poukázat i na to, jak je těžké a složité sehnat kvalifikovaného zaměstnance, kuchaře, recepčního nebo pokojskou – ukázat na to, jak je drahý lidský kapitál, a zejména co musíme udělat, pro to, aby naše efektivnější chování nepoškodilo kvalitu služeb.

Vše, co jsem měl na dnešní vystoupení připraveno, se změnilo dne 15.března letošního roku, kdy v České republice přestal cestovní ruch existovat. A to je jediný důvod, proč mé poctivě připravené vystoupení přestalo mít jakýkoli smysl.

Téměř 41 dnů si pokládám právě tak jako mnozí z vás otázku, jak dál, co bude dál a zda bude vůbec nějaké dál?
S čím se musíme porvat, aby bylo dál, co vše musíš udělat ty, ty a ty, co musíme společně udělat pro přežití?
Schodek státního rozpočtu 300 miliard korun jasně signalizuje, že na cestovní ruch moc peněz nebude.
Zbude vůbec nějaká koruna na náš obor? Jak přežijeme? Jak přežijí certifikované destinační společnosti? Dozví se vůbec podnikatelé, jak je důležité s destinačními společnostmi spolupracovat?

Vždyť v čase normálním – tedy před pandemií – většina podnikatelů ani nevěděla, že nějaká lokální, oblastní či krajská destinační společnost vůbec existuje, a tedy ani neznala všechny výhody, jaké spolupráce přináší.
Kdy jindy, než teď pociťujeme a vidíme, jak nám schází zákon o cestovním ruchu. Vždyť u nás mohou spolupracovat s destinační společností, na rozdíl od Rakouska nebo Německa, podnikatelé pouze dobrovolně.
Kdy jindy, než teď cítíme, jak nepřekonatelnou překážkou je pro naši společnou práci strašák veřejné podpory? Většina destinačních společností totiž žije s dotačních titulů.

A kdy jindy, než teď bychom měli nekompromisně požadovat, aby se s ohledem na současný bezprecedentní stav veřejná podpora, alespoň na letošní rok, pro práci destinačních společností zrušila?

A naopak kdy jindy, než teď musí podnikatelé místo lákání na měkké postele a krásu hotelu či penzionu upřednostnit prezentaci atraktivit v dané destinaci? Mohl bych ukázat na desítky nedostatků, které jsou brzdou spolupráce destinačních společností s podnikatelským sektorem.

Jedno však vím zcela jistě: chceme-li přežít, musíme okamžitě od základu změnit styl práce. Pandemie nenávratně změnila náš byznys a v dnešní době víc než na sto procent platí známý slogan: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál!“
A to prohlašuji nejen jako podnikatel ale i jako předseda největšího podnikatelského spolku oboru, Fóra cestovního ruchu České republiky, s více než 7500 členy a 180 000 pracovními místy.
Položme si otázky: Jak se pracuje se „Záchranným plánem cestovního ruchu“, který Fórum s partnery zpracovalo a který byl již ve dvou verzích zaslán Vládě ČR, stejně jako všem krajům i destinačním společnostem? Pozitivní zprávy máme prozatím pouze od Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Jak jsou jednotlivá navrhovaná a nezbytná opatření rozpracovávány v krajích i v jednotlivých regionech?

Jak vůbec pracuje komise cestovního ruchu při AKR? Jaké návrhy jsme od ní za 41 dnů viděli? Má vůbec smysl, aby takováto komise existovala, když v době největší tragédie, která cestovní ruch v novodobých dějinách potkala, mlčí? Kolik podnikatelů v cestovním ruchu dosáhlo na úvěry, ať je to již prostřednictvím ČMRZB či jiných bank v rámci programu Covid 1,2,3? Troufám si říci že v cestovním ruchu to lze spočítat na prstech jedné ruky. Proč nemáme jedinou zpětnou vazbu ať již od lokálních, či oblastních destinačních společností o tom, kolik podnikatelů zavřelo svoji živnost? Proč se nevyjadřují některé kraje k situaci v cestovním ruchu? Je opravdu u těch, kteří mlčí, cestovní ruch na posledním místě? Neměli bychom si právě teď vzájemně podat pomocnou ruku?

Bohužel jediný, s kým aktivně komunikujeme a snažíme se opatření řešit, je MMR, jeho podřízená organizace CzechTourism a pár destinačních společností. Jinak je ticho, ticho po pěšině.

Vážené kolegyně a kolegové, napadlo vás co by se stalo, kdybychom se ráno probudili a z podnikatele se stal úředník a z úředníka podnikatel? Jsem přesvědčen o tom, že zcela určitě by oba vyměnění buď skončili rychle ve vězení, nebo v blázinci. To asi nikdo nechce, tak tedy si profese nevyměníme, úředník ať je úředníkem a podnikatel podnikatelem, ale začněme všichni ihned spolupracovat. Když nezačneme teď, tak už snad nikdy.

Mnozí z Vás víte, že jsem srdcem i duší Sparťan. Jako prezident klubu a generální ředitel jsem s tímto klubem získal dva mistrovské tituly. Bylo to jen proto, že jsme se ve Spartě řídili heslem „jsme jeden tým“. Buďme tedy jeden tým, a vyhrajeme!

Letošní rok bude pro nás všechny životní zkouškou. Zkrachuje tisíce firem, ulice před pracovními úřady budou plné nezaměstnaných, a tak vás všechny opět vyzývám ke spolupráci. Spolupracujme v zájmu svého dalšího žití, spolupracujme v zájmu budoucnosti našich dětí i dalších generací.

Přeji vám hodně zdraví.

Viliam Sivek